Článek z časopisu Esquire

31. května 2006 v 16:02 |  MAGAZINES

Audrey Tautou: Opice, nebo film?

Pokud by nebyla tak nekonečně neodolatelná, nebylo by na téhle holce skoro nic zajímavého...Z jejích rozhovorů a výroků můžete usoudit, že Audrey nikdy nepatřila k drsným holkám s ostrými lokty, které si jdou tvrdě za svým. Ne že by byla úplně ztracená, ale za svůj úspěch může určitě vděčit dvěma věcem -- svému nepřehlédnutelnému půvabu a hromadě štěstí.
OPICE, NEBO FILM?
Vyrůstala v malém městečku ve Francii, a pokud byste ji potkali jako malou, narazili byste na introvertní děvčátko, se kterým byste si moc nepokecali. Dlouho se nikomu neodvažovala říct, že by se jednou docela ráda věnovala herectví -- v rodině se podobné profese rozhodně nepěstovaly. Audrey si pro jistotu vysnila ještě alternativní plán, kdyby to nevyšlo, a sice studium opic... Nakonec ale ve správném věku zamávala zastrčenému domku v jižní Normandii a odjela do Paříže studovat herectví a literaturu. První dojem z velkoměsta ji poněkud vyděsil. "Každý den jsem potkávala mraky krásných dlouhonohých holek. Vyděsilo mě to. Začala jsem mít dojem, že se svou výškou (163 cm) a vizáží nemůžu v životě prorazit, a dokonce jsem uvažovala, že se vrátím zpátky domů. Po pár týdnech jsem zjistila, že za rohem domu, ve kterém jsem bydlela, sídlí modelingová agentura Elite," vzpomíná Audrey. V Paříži tedy nakonec zůstala a brzy se začala objevovat v menších televizních roličkách a poctivě obcházela kastingy na ty větší. Ten nejdůležitější skoro prošvihla. Režisérka Tonie Marshallová hledala představitelku mladé kosmetičky pro svoji komorní komedii Salon krásy. Audrey se cestou ztratila v pařížských uličkách a na konkurz dorazila o hodinu později. Když zjistila, že je po všem, zhroutila se v slzách. Režisérka byla chvíli neoblomná, ale nakonec se nechala obměkčit a pozvala ji na konkurz ještě jednou. "Přišla a strašlivě zrudla. Navíc měla hrozně legrační uši. Hrála ale tak dobře, že jsme v ní během pěti minut viděli postavu, kterou měla hrát," svěřila se režisérka později, proč si Audrey vybrala. Audrey za svoji první větší filmovou roli dostala Césara jako největší nadějná herečka a svoji cenu věnovala prozřetelně svému andělu strážnému.
"Do Hollywoodu ji to netáhlo, už jen proto, že by musela točit filmy v angličtině."
HELE, TO JE ONA!
Dobře udělala, protože štěstí ji neopustilo ani v následujícím období. Když režisér Jean-Pierre Jeunet zjistil, že anglická herečka Emily Watsonová nevzala roli v jeho filmu Amélie z Montmartru, skoro se zhroutil. Role byla totiž napsána speciálně pro ni. Bloudil posmutněle večerní Paříží, až došel k plakátu k filmu Salon krásy, ze kterého na něj zírala Audrey. A tehdy se režisér údajně rozplakal štěstím. Její anděl strážný toho večera podal chvályhodný výkon, protože to, co se po natočení Amélie odehrálo, se nedá nazvat jinak než superúspěch. Z Audrey se stala přes noc hvězda. Amélie vyhrála pět oscarových nominací a Audrey získala devět nominací pro nejlepší herečku. Hollywood na sebe nenechal dlouho čekat. Jenže takový rychlý nástup byl pro introvertní Audrey trochu moc hrr. Do Hollywoodu ji to netáhlo i z prozaického důvodu, že by musela natáčet filmy v angličtině, což byl problém.
UŽ SE NESTYDÍM
Prvním filmem, ve kterém nakonec promluvila anglicky, byl snímek Špína Londýna. Natočila i pár dalších veskrze povedených milých filmů jako Erasmus a spol., Bůh je velký, já ne nebo Má mě rád, nemá mě rád, ale o její další průlomový film se postaral opět starý dobrý Jean-Pierre Jeunet. Film Příliš dlouhé zásnuby je podstatně temnější než rozverná Amélie, ale oscarové ambice má přinejmenším stejné. Audrey v něm hraje dívku, která přísahala svému milému věrnost až do smrti, a když milý zmizel v první světové válce, rozhodne se ho najít, i kdyby to ji samotnou mělo stát život. Audrey tentokrát musela kromě hry na tubu konečně překonat svoji přirozenou francouzskou nechuť k cizím jazykům a naučit se perfektně anglicky. "Ta angličtina byla podstatně těžší," nechala se slyšet. A její obavy z Hollywoodu už také pomalu opadly. V dalším snímku, The Da Vinci Code, se objeví po bohu Toma Hankse a naznačuje tak, s kým by do budoucna pracovala nejraději. Jsou to pánové Coenové, Woody Allen a Tim Burton. Slušný výběr, co říkáte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Audrey Audrey | 1. června 2006 v 9:06 | Reagovat

Myslíte si, že na Audrey není nic zajímavého kromě její krásy?

2 crazy love 2 crazy love 2 | 18. října 2006 v 18:22 | Reagovat

Určitě ne! Ona umí fakt dobře hrát a je uplně jiná než fšechny ty namyšlený pipiny z hollywoodu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama